Z knihy Psí škola hrou od Věry Jaríčkové
5. Aport
Aport je velmi náročný cvik a existuje mnoho způsobů, jak jej nacvičit. Mně se však nejvíce osvědčil jeden způsob, který byl úspěšný u všech psů i různých plemen. Oblíbila jsem si tuto metodu (kterou dále popíši) i proto, že je nenásilná, psovi umožňuje cvik dobře pochopit. Předem u této metody vím, jak aport se psem začnu nacvičovat, jak budu v nácviku pokračovat dál a také to, jak jej ukončím a přesně docvičím.
Někteří psovodi používají k nácviku aportu míček, peška, klacík nebo hned dřevěnou činku. Co ale potom, když přijde chvíle a psa tato hračka omrzí? Těžko ho nějakým trestem donutíme, aby aport přinesl. Takto bychom spíš dosáhli toho, že pes aportovat přestane, nebo se to později záporně odrazí ve výkonu psa tak, že cvik bude provádět se strachem nebo velkými chybami.
Před nácvikem aportu si musíme uvědomit, co se vlastně od psa při aportu vyžaduje a jak se cvik správně provádí.
Provedení cviku:
Před cvikem pes sedí vzorně u nohy psovoda. Nevybíhá pro aport bez povelu a pokud psovod povelem ,,APORT!“ psa pro odhozený předmět nevyšle, sedí u nohy psovoda. Při zkoušce jej psovod nesmí ani přidržovat za obojek. Teprve na povel psovoda (když předtím psovod odhodil předmět do vzdálenosti asi 10 m) pes vybíhá nejkratší cestou k aportu, uchopí jej a nejkratší cestou nese k psovodovi. S aportem v tlamě před něj usedá a v klidu (bez překusování) drží činku, dokud od psovoda nedostane povel „PUSŤ!“. Na tento povel mu aport ochotně předá a na jeho další povel „K NOZE!“ usedá k levé noze psovoda.
Protože má pes na jeden povel vykonat několik úkonů, a to přesně, rychle a s radostí, je proto tento cvik obtížný.
Zkušenostmi z výcviku štěňat, dospělých psů a také psů různých plemen jsem si sestavila tento postupný nácvik aportu. Jeho výhodou je to, že nácvik aportu mnou sestavenou metodou je pro psa přirozený, nenásilný, snad pochopitelný a v případě, že pes někdy mimořádně o aport ztratí zájem, vím, jakým způsobem znovu zájem o aport u psa obnovit.
Metoda se skládá z tohoto postupu nácviku:
1.fáze – zhotovení hadrového aportu
2.fáze – zaujmout pozornost psa o aport
3.fáze – přinášení hadrového aportu (s pamlskem) na vodítku 2-3 m dlouhém
4.fáze – přinášení hadrového aportu na vodítku 4–5 m dlouhém
5.fáze – aportování s připnutým dlouhý-m vodítkem 5-10 m, ale psovod konec vodítka nedrží
6.fáze – aportování lehké činky pro štěňata, na které je přivázaný hadrový aport s pamlsky
7.fáze – aportování lehké činky, na které je hadrový aport přivázaný, ale bez pamlsků (příp. jen jimi přetřený)
8.fáze – aportování dřevěné, lehké činky bez hadrového aportu (možno přetřít pamlskem)
9.fáze – aportování dřevěné činky
10.fáze- nácvik začátku aportu – naučit psa vybíhat za činkou jen na povel psovoda
11.fáze- jakmile pes odevzdá na povel činku psovodovi, naučit ho po chvíli na povel usednout k levé noze psovoda
12.fáze- udržet stálý zájem psa o aport
1. FÁZE: zhotovení hadrového aportu.
Na zhotovení hadrového aportu použijeme slabou látku*), která dobře saje – například starý pánský kapesník, kousek staré pleny. . . Dále si seženeme pro psa oblíbený a vábivý pamlsek, protože na tom, jak štěně zaujme, bude velmi záležet, například olomoucké tvarůžky, čerstvé maso nebo maso již trochu zapáchající, ne však závadné. Tyto pamlsky položíme na látku, do které je svážeme jako do uzlíku, aby při odhození nevypadly, ale aby jej psovod mohl snadno rozvázat.
Doporučuji psovodům předem tzv. trénink zručnosti, protože je třeba „uzlík“ umět později velmi pohotově rozvázat, aby neochabl zájem psa o aport.
2. FÁZE: zaujmout pozornost psa o hadrový aport.
Získat zájem a pozornost štěněte o aport je v počátku velmi důležité a provádí se takto: předem připravený hadrový aport s pamlsky ukážeme štěněti a velmi radostnou intonací opakujeme: ,,APORT“, ,,APORTEK!“, případně i psa oslovíme a dáme štěněti možnost jej očichat, abychom plně získali jeho zájem a pozornost. Reakce psa může být různá. Některý pes po aportu pohotově chňapne a chce ho psovodovi vzít. Pokud psa po očichání tento aport nezaujme, opakujeme povel ,,Aportl“, rozvážeme uzlík a štěněti z něj dáme ochutnat pamlsek. Pak se již pozornost a zájem štěněte o hadrový aport zvětší.
3. FÁZE: přinášení hadrového aportu s pamlsky uvnitř na vzdálenost 2-3 m.
Štěně je upoutané na vodítku nebo šňůře.
Jakmile získáme zájem psa o aport, který držíme v ruce, po chvilce jej odhodíme 1-2 m a opakujeme: ,,APORT!“ (povzbudivou hlasovou intonací). Reakce psa je taková, že přiběhne k hadrovému aportu a uchopí jej do zubů. Ihned velmi radostně štěně pochválíme: „Hodný, Alan, hodný, drž!“ a lehce psa za šňůru přitahujeme k sobě, přičemž využijeme také povel „Ke mně!“, který už štěně zná. Aport mu na povel „Pusť!“ po chvíli odebereme a velmi obratně rozvážeme cípy hadrového aportu. Štěně pamlsky přímo z hadrového aportu odměníme. Během rozvazování cípu aportu si vodítko přišlápneme, aby na nás štěně neskákalo nebo neodběhlo pryč. Štěněti se tato „hra“ s hadrovým aportem velmi zalíbí. Je to vlastně způsob lovu, protože hozený aport mu připomíná pohybující se kořist, po jejímž ulovení pes získá potravu. Toto cvičení opakujeme denně před krmením dle zájmu psa 1-6x. Jakmile vidíme, že zájem o aport je již menší, cvik skončíme.
CO SE NÁM V TÉTO FÁZI NESMÍ STÁT:
Psa máme ve fázi nácviku Č. 3 stále na vodítku nebo šňůře. Nesmíme cvik provádět bez vodítka. Jakmile se psovi podaří (pokud není upoutaný) s hadrovým aportem utéci, nechce ho přinést psovodovi, ale vzdálí se od něj a po jeho roztrhání všechny pamlsky sežere. Částečnou neúspěšnost v nácviku aportování může způsobit to, že psovod je pomalý, nešikovný a dlouho mu trvá, než štěněti aport odebere, rozváže cípy a štěně odmění. Pes dlouhým čekáním ztratí zájem o přinesený aport a výcvikový efekt se ztrácí. Varuji mladé a nezkušené psovody a také ty méně trpělivé, kteří mají radost, že štěně hadrový aport s pamlsky rychle uchopí a přináší psovodovi, před tím, ve snaze se na cvičišti „ukázat“, odepnout vodítko a nechat štěně aportovat bez vodítka. Štěně tuto volnost rychle ucítí, a protože aportování nemá ještě dostatečně upevněno, může se stát, že s aportem psovodovi uteče. Následuje, hlavně u nervóznějších psovodů, trest, který vede občas k úplné ztrátě zájmu o aport.
Pokud je zájem psa o aportování menší, je nutné jej v jeho zájmu povzbuzovat. Pokud ve chvíli, kdy hadrový aport odhodíme, pro něj štěně neběží rychle, můžeme k aportu sami přiběhnout a rukou „hravě“ aport popostrčit. Jakmile štěně k aportu běží, velmi radostnou intonací jej chválíme: „Hodný, Alan! Hodný, aport!“
4. FÁZE: aportování hadrového aportu s pamlsky – psovod jej odhodí na vzdálenost
4-5 m.
Na nácvik používáme lehkou prádelní šňůru nebo dlouhé stopovací vodítko. Postup je úplně stejný, jako ve fázi č.3. Vždy je nutné před odhozením hadrového aportu vzbudit o něj u psa zájem a psa na aportování připravit.
V této fázi již je zájem štěněte o aport do určité míry vypěstovaný opakováním cviku a pes již ví, že za přinesený aport bude odměněn a pochválen. Proto pes již ve chvíli, kdy psovod vytáhne z kapsy hadrový aport, kolem něj začne vesele skákat s pohledem upřeným na aport. ,Je už soustředěný, kdy psovod dá povel a hadrový aport odhodí.
V závěru této fáze je dobré, pokud je to možné a pes přinesený hadrový aport před námi rychle neupustí (což však není v této fázi chyba), se s ním o aport krátce tahat. Až pak povelem „Ke mně'“ psa posadíme a po chvíli (po povelu: „PUSŤ“) jej odebereme. Při tahání o aport zdůrazňujeme povel: „Drž, hodný, drž!“
5. FÁZE: aportování hadrového aportu s pamlsky na vzdálenost 5-10 metrů, pes má na obojku připnutou dlouhou stopovací šňůru, ale psovod konec šňůry nedrží.
Aportování provádíme stejně jako ve fázích předchozích: vzbuzení zájmu o aport, odhození aportu již na vzdálenost 5-10 m. Pes aport uchopí, psovod psa velmi pochválí a opakuje: „DRŽ, KE MNĚ'“
Stálým opakováním pes již sám po uchopení nese aport k psovodovi, protože si upevnil návyk, že odměnu dostane od psovoda jen z hadrového aportu a tehdy, když mu aport přinese.
Dlouhou šňůru máme zatím připnutou pro jistotu, kdyby ještě někdy přece jen psa napadlo s aportem se vzdálit směrem od nás. Jestliže pes aport nosí po uchopení vždy a spolehlivě k psovodovi, přistoupíme k nácviku fáze č 6.
6. FÁZE: aportování lehké činky pro štěňata, na které je přivázaný hadrový aport s pamlsky.
Nyní již máme jistotu, že nám pes aport vždy přinese, a proto aportování v této fázi již budeme nacvičovat se psem neupoutaným. Další nácvik bude ztížen tím, že již k aportování (přinášení) budeme používat lehkou činku pro štěňata. S touto činkou je třeba hrou štěně seznámit před nácvikem! Náhlé použití nového náčiní, se kterým se štěně předem neseznámilo, by nemuselo přinést žádané výsledky. Pes by byl z nové činky překvapený a nemusel by ji chtít nosit. S činkou jej předem hravě seznámíme bud‘ v kotci, kde mu ji ponecháme, nebo se o ní se psem lehce přetahujeme. Ovšem bez povelu a požadavků splnění cviku. Pak si činku připravíme na výcvik.
Ovážeme kolem ní hadrový aport s pamlsky, který pes dobře zná. Další nácvik aportu bude stejný, jako ve fázích předešlých, pouze k rychlému odměňování psa používáme pamlsky z přední kapsy bundy, které psovi po odebrání dáváme na hadrový aport (jako kdybychom je z něj vyndali).
7. FÁZE: aportování lehké štěněcí činky, na které je přivázaný (obtočený) hadrový aport bez pamlsků. Případně samotná činka, přetřená pamlsky.
Nácvik je stejný jako dříve. Sledujeme reakce psa, zda se se ztíženým úkolem vyrovnává dobře a nečiní mu problémy.
8. FÁZE: aportování lehké, dřevěné činky. Dle potřeby možno z počátku ještě střed činky přetřít pamlsky.
I s touto činkou psa hrou seznámíme předem. Pokud to již není nutné, provádíme nácvik aportování pouze se samotnou činkou. Přetřít střed činky pamlsky můžeme jen někdy, u psů, kteří by (chvilkově) neměli v některý výcvikový den o aport zájem. Přetřená činka ho povzbudí a připomene psovi příjemné chví1e, kdy nosil ještě aport hadrový a s pamlsky.
9. FÁZE: aportování dřevěné činky, zpřesnění nácviku počáteční fáze cviku „aport!“.
To je naučit psa vybíhat za odhozenou činkou jen na povel psovoda. Nácvik aportování bude dál probíhat takto: hrou s činkou, kterou však psovi nedáme, vzbudíme jeho zájem. Nyní již velíme psovi povel: „K noze!“. Podržíme jej za obojek, aby nám po odhození činky nemohl hned za činkou vyběhnout. Znovu důrazně opakujeme povel: „K noze!“, protože pes má velkou snahu běžet za činkou. Proto důrazně trhneme obojkem, aby se pes zklidnil a teprve nyní jej na povel vysíláme, aby činku přinesl. Ještě i v této fázi (jako při počátečním nácviku) využíváme pomocné povely a pochvalu:
– když pes činku uchopí – „Hodný, drž!“,
– když ji přináší – „Ke mně!“,
– když ji drží před psovodem – „Drž!“, dokud psovod činku neodebere. Opakujeme, dokud pes za činkou nezačne vybíhat jen na povel.
10. FÁZE: zaměřit se na další zpřesnění provedení cviku „aport“, tj. aby pes, který činku před psovoda přinesl, ji bez povelu neupouštěl z tlamy.
Pokud náš pes je náruživý aportér a po donesení hadrového aportu nebo činky jsme se s ním mohli o ni chvíli tahat (než od nás dostal povel: „Pusť!“), bude sám nyní činku držet.
Pokud pes před námi činku upouštěl, což však do této fáze nebyla chyba, je nutné nyní již cvik i v této fázi docvičit. Proto již budeme od psa vyžadovat, aby ji alespoň krátkou chvíli dovedl v tlamě držet.
Nácvik se provádí takto:
Když pes činku před nás přinese (a chce ji pak upustit), nečekáme, psa si přidržíme za obojek a druhou rukou mu mírně pod bradou zvedneme hlavu. Takto mu činka z tlamy nebude vypadávat. Opakujeme povel: „Drž!“ Pokud se pes bude tvrdošíjně snažit činku upouštět, zvedneme ji, přísně mu ji vložíme do tlamy, hlavu pod bradou mírně přizvedneme a opakujeme důsledně: „DRŽ!“. Po krátké chvíli odebereme činku na povel „Pusť!“ a psa hodně pochválíme, odměníme pamlskem. Opakujeme tak dlouho, dokud si pes na tuto úroveň cvik aport neosvojí. Dbáme také na přesné provádění cviku – tj. aby pes, který před námi sedí a činku drží v tlamě, seděl rovně!
11. FÁZE: naučit psa po odevzdání činky na povel sednout k levé noze psovoda.
Mezi částí cviku „aport – odevzdání činky“ a částí „usednout na povel psovoda k jeho levé noze“ – již od počátku dodržujeme krátkou pauzu Psa můžeme naučit přecházet z polohy, kdy sedí před psovodem do polohy, kdy má usednout k noze psovoda – předem. A to bez cviku „aport“ za pomoci vodítka, kterým si psa po povelu mírně přitáhneme a usměrníme do sedu u levé nohy.
12. FÁZE: udržovat stálý zájem psa o aport.
Zde si musíme uvědomit, že správný psovod vyžaduje od psa nejen plnění úkolů, které mu při výcviku dává, ale také si najde chvíle, kdy si se psem jen hraje. Je dobré si zvyknout umět si se psem pohrát pravidelně, například po cvicích poslušnosti.
Při hře nevyžadujeme na psovi přesné provedení cviku „aport“. Ke hře používáme pískací gumové hračky, míč, činku atd. . . Se psem se o ně radostně honíme, přetahujeme, hrajeme. Tyto veselé chvilky ve psovi dále upevňují radost z aportování.
Závěrem:
Tato metoda nácviku aportu má ještě jednu výhodu. Poklesne-li někdy (ne však vinou psovoda) zájem psa o aport, můžeme postupovat takto: 1x psa večer nenakrmíme a vrátíme se zpět k počátečnímu aportování hadrového aportu s pamlsky a ráno psa krmíme jen z hadrového aportu. Zájem psa se jistě upraví. Pokud však začínající psovod zvolí hned od začátku k aportování míček, činku, klacek, těžko pak v okamžiku, kdy pes o tento předmět ztratí zájem, jej může donutit znovu předmět nosit.
==========================
*) Mě se naopak osvědčila pevná savá látka, a to obyčejná žínka, ve které jsou pamlsky, a ke šňůře je připevněna smyčkou, která se lehce a hlavně rychle sejme. Nezápasí se s uzly.
vloženo v prosinci 2007