Do Jeseníku jsem se těšila. Nikdy jsem tam ještě nebyla, takže jsem využila toho, že se tam, jako ostatně každoročně, konal svod a bonitace chodských psů, navíc letos i Klubová výstava. Přihlásila jsem Baka na bonitaci a Klubovou výstavu. Protože jeho RTG DKK dopadl výborně, ve skoro osmi letech má 0/0, a bylo mi i řečeno, že by byl zájem o jeho krev v chovu, vyrazila jsem v pátek 13.května se svou kompletní smečkou směr Jeseník.
Aby nás nebylo málo, cestou jsem se stavila pro Marušku a její smečku. Cesta trvala dost dlouho, protože jsme v Pardubicích nakoupili v supermarketu – i když nevím, kam jsme to do auta ještě našlapali. Jednou nebo dvakrát jsme stavěli kvůli venčení psů. Cesta však vedla krásnou krajinou. Když opomenu neustále se opakující výkřiky své spolujezdkyně o krásných terénech na stopičky a o sněhu na vrcholcích hor, ubíhala příjemně. :o) Nakonec jsme přece jen zdárně dorazili do cíle. Ubytovali jsme se v přidělené chatičce, kde už na nás čekala Emilka a Šamulka. Pak jsme se šli chvíli projít, abychom si všichni narovnali kosti. Psi samozřejmě ihned využili toho, že jsme šli podél říčky a stále se v ní cáchali. Ten večer, i následující sobotní, jsme šli spát dost pozdě, protože jsme se opět sešli všichni pejskaři, staří známí i pár nových tváří, a povídali jsme si o psech a předávali si zkušenosti o nich.
V sobotu ráno začínala Klubová výstava. Bohužel jsem musela Baka odhlásit, protože se rozhodl, že má jen tři nožičky. V té době jsem nevěděla, co se mu stalo. Ráno, když jsem pro něj šla do auta, aby se vyvenčil, už bylo znát, že něco není v pořádku, a když vyskočil ze svého milovaného autíčka, kam šel večer sám dobrovolně spát, bylo jasné, že kulhá, respektive chodí po třech. Nejprve jsem si myslela, že si přeležel nohu, ale když se to během dopoledne ani po rozmasírování moc nezlepšilo, jeli jsme na veterinu. Tam nic nezjistili a konstatovali, že se jedná o namožení. Dostal vitaminovou injekci a prášky proti bolesti – 3x jeden večer. Vrátili jsme se v době oběda, kdy již skončila část výstavy týkající se psů a milý Bak jako zázrakem přestával kulhat. Dodnes nevím, zda to vše jen nehrál :o) Pro jistotu sem mu ale večer dala prášek, takže jsme nedělní bonitaci absolovali bez zdravotních potíží a domů se již Bak vracel jako CHOVNÝ.
Jak jsem se následující týden na výletě s chody v Záhořanském údolí přesvědčila, nebude mu to dělat vůbec žádné potíže a rád bude chovný. Na výletě byla s námi krátce po hárání a všem psům celoročně velice vonící fenka Fleur, kterou by celou cestu obtěžoval, kdyby mohl.
Ale abych se vrátila zpět k Jeseníku. Odpoledne po ukončení výstavy byla pro dobrovolné zájemce soutěž o nejrychlejší překonání tří překážek z agility. To překonával Ron, a protože panička neběžela dost rychle, umistil se až na pátém místě. Ale bez ztráty kytičky. Po večeři opět ti z nás, kdo měli chuť, vyplňovali „Nevážně vážný test“ o znalosti psů.
Po nedělním obědě, po ukončení svodu a bonitace, jsme se začali rozjíždět zpět do svých domovů. Nevím, jak je to možné, ale opět jsme byli mezi posledními. Část zpáteční cesty jsme jeli jinudy. Tam přes Červenohorské sedlo, zpět přes Ramzovou. Každá cesta byla jiná a každá něčím zajímavá. Co dodat na závěr? Bylo tam moc hezky, počasí se vydařilo, plno psů, nových známých i zážitků. Takže za rok nashledanou.
Výsledky v číslech:
Sobotní Klubové výstavy se zúčastnilo celkem 52 psů (29 psů, 23 fen). Klubovým vítězem se stal JCh.ČR Edar Daraskár. Nedělního svodu se zúčastnilo 17 psů (9+8) a bonitace 8 psů (5+3). Po oba dny posuzoval p.Kukla.
Katka, červen 2005