Dnes mi z ČMKU přišlo doporučené psaní. Poslali kartičku: Mezinárodní chráněná chovatelská stanice.
S vymýšlením názvu chovatelské stanice to bylo také vtipné. A vůbec, jak jsem se k tomu dostala? Po třech choďácích jsem si pořídila čubinu, protože jsem to slíbila Fredovi (ale o tom jsem už psala v jiném povídání). Šeri je pohodová fenka, má ráda lidi, se psy se nepere, ničeho se nebojí, vše ji baví … jedním slovem vyrovnaná. Protože s ní pracuji (sportovní výcvik a nově coursing) a jezdím na choďácké akce, hodně lidí mi říkalo, že je to hezká a šikovná čubinka a ať zkusím chovat. Žádná výstavní extratřída není, ale je líbivá, má pevnou silnou kostru a hlavně skvělou povahu, tak jsem si řekla, že chovku mohu mít. Buď se využije nebo ne.
No jo, ale vymyslet název. Nechtěla jsem názvy „od“, „pod“ nebo „z“ – co když se přestěhuji, ani v názvu plemeno – jednak už jich je moc a pletly by se, jednak mohu časem třeba přibrat jiné plemeno. Takže co? Vlastnosti? Charakter? Jednoslovný či víceslovný? S diakritikou či bez? Česky či nečesky?
Něco jsem 6x vysmolila a poslala na příslušné místo. Po třech měsících mi přišla odpověď. Odsouhlasili hned první název, takže budu mít kluky stále blízko … FREd, BAk a ROn dali název mé chovatelské stanici FREBARO
