Mnoho let starý článek z časopisu Pes přítel člověka
sice uvedený v aprílovém čísle,
ale kdo ví. Možná sportovní kynologie k tomu spěje.
Posuďte sami. ;o)
Návrh nového zkušebního řádu
pro rok 2010
Vědom si toho, že každý, byť sebedokonalejší zkušební řád je třeba po nějakém čase obměnit a novelizovat, dovoluji si kynologické veřejnosti předložit návrh nového zkušebního řádu pro rok 2010. Předkládám tento dlouholetými zkušenostmi podložený materiál raději dříve, aby i členové pléna vrcholového svazu měli čas vše prostudovat. Je samozřejmostí, že tento návrh svým pojetím i metodikou přímo navazuje na stávající zkušební řád, platný od 1.1.1994.
- VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
- Zkoušky
Pořadatelem zkoušek dle tohoto zkušebního a soutěžního řádu (dále jen řád) může být každý, kdo sežene alespoň jednoho psa a kdo především má na takovou akci žaludek. - Stupně zkoušek
Řád zahrnuje pouze jednu zkoušku, která se bude označovat zkratkou KPO (Každý Pitomec Obstojí) - Podmínky účasti
Ke zkouškám a soutěžím podle tohoto řádu může nastoupit každý, kdo se prokáže, že se pravidelně alespoň každého 29.února zúčastňuje kolektivního výcviku na kterémkoli cvičišti.
4.Chování účastníků
Účastníci soutěží a zkoušek podle tohoto řádu musí slavnostně slíbit, že se budou chovat ukázněně a tiše, nebudou strašit psy ostatních kolegů, a to ani svým zjevem, a svým podpisem stvrdí, že jsou si vědomi, že i nesmyslné bouchnutí sáčku od svačiny může vést k okamžitému vyloučení účastníka ze zkoušek.
- Rozhodčí
Rozhodčím se stává každý, kdo složí zkoušku KPO dle tohoto řádu. Jestliže se najde někdo, kdo na čestné pionýrské může odpřísáhnout, že alespoň jednou v životě viděl psa vypracovat stopu, anebo dokonce na vlastní oči viděl psa kousat při hladkém zadržení, stává se ústředním rozhodčím a může posuzovat všechny zkoušky, včetně norování na nafukovacího jezevce. Rozhodčí má právo posuzovat všechny akce ve svém volnu, zvláště pak v sobotu a v neděli. Povinností rozhodčího je především dodržovat základní pravidlo, že kdo na zkoušky nastoupí, ten ji také udělá. - Hlavní rozhodčí (pozor, novinka!)
Sejde-li se na akci více rozhodčích, je třeba provést volbu hlavního rozhodčího. Volba proběhne následovně: na povel jednoho ze závodníků odloží rozhodčí bloky a svedou mezi sebou pěstní souboj. Kdo vyhraje, stává se hlavním rozhodčím a jeho povinností je nejprve vzkřísit kolegy a posléze řídit celou akci. - Prověrka chování psa k cizí osobě
Prověrku provádí rozhodčí na začátku akce a zúčastňují se jí všichni psi. Rozhodčí se přiblíží ke psu maximálně na deset kroků, aby psa nevylekal. Podívá-li se pes na rozhodčího prokazatelně nevlídně, bude napomenut. Jestliže pes na rozhodčího zavrčí, či dokonce zaštěká, je neprodleně vyloučen z akce. Prokáže-li se však, že se nevlídně podíval jako první rozhodčí a pes jen oplácel, je třeba rozhodčího okamžitě vyměnit.
II.NÁPLŇ ZKOUŠKY KPO
Oddíl A – Stopa
Stopa vlastní, max.5 min.stará, 25 kroků dlouhá, rovná, zakončena miskou s potravou. Bodové hodnocení 100 b. Rozhodčí dbá na to, aby stopa byla našlápnuta v takovém terénu, aby ji ppsovod v žádném případě nemohl ztratit z očí. Po nasazení psa na stopu je důležité, aby pes šel nejvýše 10 m za psovodem. Jestliže se pes vzpouzí, musí být dovoleno přepnutí na silnější šňůru. Nemůže-li psovod psa utáhnout, je povinností rozhodčího pomoci a psa zezadu zatlačit. Odmítne-li na konci stopy pes předloženou potravu pozřít, musí ji sežrat psovod, aby bylo jasné, že tam nic špatného nepodstrčil. Stopování bez šňůry se nedoporučuje, protože je žádoucí, aby pes a psovod byli alespoň někde na stejném poli.
Oddíl B – Poslušnost
1. Přivolání 50b. 2. Odložení 50 b. Na povel rozhodčího uvolní psovod psa z vodítka. Chytí-li psa do oběda, má nárok na polovinu bodů. Pakliže se mu to nepovede, ale slíbí rozhodčímu, že se pes určitě do večera vrátí, má nárok na všechny body a nastupuje hned druhý den ráno. Po chycení psa následuje odložení. Tento cvik je potřeba provádět zásadně v klidném prostředí, aby si pes mohl zdřímnout po dobu, než stačí další psovod chytit svého psa. Zjistí-li rozhodčí po skončení doby pro odložení, že pes ještě spí, je jeho povinností zachovat naprostý klid a vyčkat, až se pes sám probudí. Jakékoli násilné buzení psa je nepřípustné, neboť by mohlo vyvolat u psa nechuť k práci.
Oddíl C – Obrana
1. Průzkum terénu 0,5 b. 2. Zkouška odvahy 99,5 b. Pro průzkum terénu je třeba zvolit les, ve kterém je nanejvýš šest pravidelně rozmístěných stromů. Jestliže pes vleze do lesa sám, má okamžitě právo na plný počet bodů. Musí-li jej psovod do lesa vtáhnout na vodítku, má stále ještě nárok na polovinu bodů. Nechce-li pes do lesa vůbec, je zakázáno jej tam nosit, aby neutrpěl nervový šok. Pokud pes úspěšně absolvuje průzkum terénu, přistoupí se ke zkoušce odvahy. Psovod stojí se psem v základním postoji. Na vzdálenost min.20 m vyjde pomalu a opatrně figurant z úkrytu (jestliže figurant upadne, musí se cvik opakovat). V případě, že se v tu chvíli psovod i pes rozpláčou, je povinností rozhodčího oba uklidnit a okamžitě vyměnit figuranta za jiného s přijemnějším výrazem. Zírá-li pes vyděšeně na tu příšeru, která se mu zjevila, ale necouvne, je vše v naprostém pořádku a zkouška odvahy je splněna. Uteče-li pes, vláčeje psovoda po zemi, jen do vzdálenosti 20 m, náleží mu polovina bodů. Stane-li se zcela nečekaně, že pes na figuranta zavrčí, je třeba okamžitě přivolat veterináře, který posoudí, zda to bylo zavrčení, či poslední smrtelné chroptění z úleku. Vyjde-li najevo, že to bylo skutečně zavrčení, musí být pes neprodleně z celé akce odvolán.
Po tomto závěrečném cviku je třeba dát psu minimálně dva dny volno na vzpamatování.
Nejsem ješitný, ale přesto se domnívám, že žádná pověřená komise by nesestavila zkušební řád těchto kvalit. Proto jsem k tomuto odpovědnému úkolu přistoupil po zralé úvaze sám a samozřejmě nepředpokládám, že k mému odbornému návrhu bude mít kdokoli jakékoli nemístné připomínky.
autor: Honza Dubový
vloženo v dubnu 2006