Přivolání je jedním z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější povel. Pokud není přivolání, je pes odsouzen na procházkách, výletech ap. být stále na vodítku. Pořád je lepší se tomuto povelu určitou dobu intenzivně věnovat, než pak po útěku psa slyšet kvílení brzd, ránu z pušky ap.
Malé štěňátko naučíte tento povel velice rychle přes hru, pamlsky. Je nutné si udělat s pejskem vazbu, aby jste byli pro něj vy středobodem zájmu. Dobré je také na bezpečném místě se občas pejskovi schovat, čímž se naučí vás hlídat si. U staršího štěněte či psa učíme přivolání pomoci stopovačky, což je 10-20 m popruh nebo šňůra. Úplně jednoduše si jej vyrobíte doma v potřebné délce. Stačí k tomu karabina a popruh či šňůra, které nemusíte šít, stačí na karabinu připevnit uzly. Také je velmi důležité, aby pes na stopce měl pevný široký na 2-3 prsty utažený obojek (nebojte, neuškrtí se), nejlépe kožený, ne řetízkový. A moc vhodný není ani popruhový obojek na přezku, který se jednak povoluje, jednak i praskají přezky.
Princip přivolání je v tom, že by pes měl přijít na první přivolání a protože psa máte na „dálkovém ovládání“, stačí 1! povel, počkáte vteřinku, za kterou povel dojde do mozku, a začnete nejlépe za současného couvání přitahovat bez dalšího povelu. Po přijití přidržte psa na prověšené stopce na délce cca 30 cm a odměňte dle psa (pamlsek, hlazení, intonace hlasu, míček ap.). Ze začátku ani není třeba vyžadovat předsednutí a pokud nebudete dělat zkoušky, je to i zbytečné. Důležité je, aby se u vás co nejdéle zdržel (za současné komunikace s ním, vyprávějte mu třeba pohádku, je to jedno) a od vás šel jen na povel (volno, pojď, jdem ap.). Pokud jej odměníte a hned uvolníte, pes se naučí např. zblajznout pamlsek, udělat čelem vzad, zvednout prostředníček a jít do pryč. Vy se musíte stát i u staršího psa od puberty výš středobodem jeho zájmu, u vás je vždy nejlépe, vy jej ochráníte, vy si s ním hrajete …
Počítejte s tím, že práce se stopkou je práce na dlouho a někdy i doživotně, a také, pokud to pes nemá plně zafixované a stopro nepřijde ihned na první povel a vy jej ze stopky pustíte a on zdrhne, začínáte od začátku. Až tedy usoudíte, že už přivolání opravdu umí a začnete uvažovat o pouštění na volno, nepouštějte jej najednou. Pes velice dobře rozezná, zda je na volno nebo ne. Začněte proto pomalu zkracovat stopku, až bude chodit třeba jen s karabinou.
Mě se osvědčilo mít delší stopku, na které jsem si udělala cca po metru uzly, poslední třetinu jsem měla označenou třeba 3 uzly po 10 cm za sebou, na konci byl také uzel, ne oko, a pes si tahal stopku. Já jsem jen hlídala to označení, aby mi neuteklo, a v případě nutnosti buď zašlápla (proto ty uzlíky po celé délce) nebo nenápadně chytla a několikrát na procházce přivolávala. Označení na stopce je důležité také proto, abyste měli čas ji zašlápnout, když se pes rozeběhne. Pokud vedle sebe budete mít až konec stopky, nikdy nezareagujete tak rychle, abyste ji stihli zašlápnout.
Přeji pevné nervy a úspěch s přivoláním.
P.S.
Noste s sebou igelitku na špinavou stopku, pokud si přes obec budete pak přepínat psa na vodítko.